Před rokem: „Netahej si to tričko!”
Po roce: „Netahej si tu noční košili!”

Sešli se při jubileu dva od Dukly: „Tady jsem přišel o ruku.”
„A já o nohu.”
Poslouchá je třetí: „Jděte do háje, já tady přišel o dva dny později, a tím pádem i o všechna vyznamenání!”

Býložravci žerou jen bílé věci.

O přestávce: „V kolik zvon...”
Crrrrr!

Policisté zastaví na křižovatce vesničana: „Pane, víte, že jste přejel stopku?”
„Opravdu?” podiví se vidlák. „Tady na silnici je takových spadaných třešní, že to ani jinak nešlo.”

Pepíček se ráno probudí a zjistí, že je v ložnici rodičů nějaký ruch. Dojde ke dveřím, podívá se klíčovou dírkou a vidí rodiče, jak vyvádějí, poloha střídá polohu, prostě sexuální výbuch. Chvilku takhle čučí, jak souloží a pak se znechuceně otočí a povídá si pro sebe: „Tak tihle mi budou vykládat, že se nemám rýpat v nose!”

Kanibalové zajmou několik německých turistů a chystají se je pojíst, když jeden Němec zvolá: „A co poslední přání?”
„Ja, ja, poslední přání, er hat Recht!” přizvukují všichni zajatci v hodině dvanácté.
Náčelník se zamyslí, chvíli se ještě radí s kmenovými stařešiny a pak svolí.
„Ale nemyslete si, smrti stejně neujdete,” zastrašuje již tak dost skeptické zajatce.
Tu před něj předstoupí jedna blondýnka a říká: „Takže, moje poslední přání je - když už nás teda nevyhnutelně sníte, ať si nejdřív alespoň vyčistíte zuby, abychom ještě něco nechytli!”

Sundat je, když se sunou data.

Kamarádi přemlouvají nejistého Petra: „Petře, řekni nám nějaký vtip.”
„Dobře... ale nesmíte se mi smát!”

Poslední slova americké vojačky z Iráku: „Ucítila jsem ze zadu něco tvrdého..., a pak mi to cvaklo.”